Jak vám pomůžeme
Co je to psychosomatika?“Můj doktor nic nenašel”Určitě to znáte – trvající tělesné potíže jako jsou například bolesti hlavy nebo zad, únava, trávicí potíže, kožní příznaky… Někdy nejsou zvlášť obtěžující a odezní samy od sebe, jindy se ale znovu vrací nebo trvají dlouho a nepříjemně zasahují do našeho života. Pacienti s psychosomatickými poruchami a lékařsky nevysvětlitelnými příznaky tvoří významnou část klientely praktických lékařů. Přístup k těmto pacientům ve všeobecných praxích často není optimální, nevede ke zlepšení a nepřináší pacientům potřebnou podporu. To vyvolává nejen zbytečně vynaložené náklady na diagnostiku a léčbu, ale i zklamání lékařů a pacientů. V praxi není brán dostatečný zřetel na komplexní bio-psycho-sociální přístup ke způsobu stonání. Vývoj psychosomatického myšlení“Je největší chybou v léčení nemocí, že jsou lékaři pro tělo a lékaři pro duši, když obojí přece nejde od sebe oddělit.”Platón (427 – 347 př. Kr.) Každý z nás asi tuší, že člověk ve složité životní situaci snadněji onemocní a hůře se léčí. Přijatelné vysvětlení přináší model stresu, se kterým přišel W. B. Cannon už v roce 1929. Představa, že některé psychosociální faktory spolu s chronicky vysokou úrovní pracovního stresu mohou mít za následek vznik fyzicky nevysvětlitelných příznaků, bývá přijatelná i pro pacienty. Teorii stresu dále rozvinuli Selye, Lindemann, Tyhurst, Sifneos a Caplanová. Zatímco fáze akutního stresu nastavuje organizmus na útěk nebo útok se všemi tělesnými důsledky, méně známá fáze rezistence vede k vyčerpání rezerv, snížení obranyschopnosti a k rozvoji celé řady tělesných symptomů. Hypotézou se zabývali intenzivně Holmes a Rahe. Jejich teorie životních událostí stojí na rozsáhlých výzkumech a přinesla i praktický dotazník, který lze využít při odhadu míry vlivu psycho-sociálních událostí. Engel ve svém bio-psycho-sociálním modelu jde dál a pokládá většinu nemocí za multikauzálně podmíněné. Jak biologické, tak psychologické a sociální faktory se v různé míře podílí na každém onemocnění. I když v učebnicích lékařských fakult je tento model často opakován, jen velmi málo lékařů má znalosti o psychickém a sociálním kontextu nemoci. Při nezbytném zjednodušení a respektu k současné úrovni znalostí je možné trvat na tom, že Engelův bio-psycho-sociální model nemoci je dostačující pro vysvětlení většiny psychosomatických onemocnění. Mechanismus vzniku a udržování symptomů je možné shrnout do velmi zjednodušujícího vysvětlení: Tělo pacienta používá všechny své regulační a obranné systémy, aby komunikovalo ve svém nejbližším prostředí (nejčastěji v rodině, na pracovišti) o svých vnitřních, psychických stavech (myšlenkách, emocích, pocitech, přáních, zraněních…), čímž spoluvytváří sociální realitu, ve které žije. Některé z tělesných projevů organismu mají charakter příznaků, znamení nemoci, a tak se mohou podílet na rozvoji maladaptivního, začarovaného kruhu. V těchto případech již nejde o to, JAK tělo vytváří příznak, ale PROČ ho vytváří, neboli co signalizuje svému okolí. Projevy psychosomatických onemocnění jsou velmi pestré. Proto je třeba pacienta vždy dobře vyšetřit podle převažujících příznaků, ale současně se nenechat vtáhnout do nekonečného kolotoče vyšetřování. Při vzniku psychosomatických onemocnění hrají významnou roli emoce. Mají totiž svůj tělesný projev a ten se omylem stává signálem choroby. Nejen zlost a smutek, ale především úzkost, jsou velmi častým zdrojem somatizací. Emoce jako řídicí systém mají významný vliv na regulaci tělesných pochodů. Podle toho, kde nejvíce působí, pak můžeme rozlišovat karidopulmonální, gastrointestinální, svalově–pohybový nebo obecný soubor symptomů. Časté jsou ale také kožní, urologické, gynekologické nebo jinak specializované příznaky. Na jejich vzniku se podílí všechny tělesné regulační systémy. Lékař může rozpoznat rozkolísanou rovnováhu vegetativní nervové soustavy, imunitního systému, hormonální soustavy, napětí v pohybovém aparátu. Každý totiž reagujeme na nadměrnou zátěž jinak.
Nejčastější projevy psychosomatických onemocnění
Na rozdíl od běžných nemocí v případě psychosomatických onemocnění tyto typické příznaky nelze lépe vysvětlit jinou fyzickou nebo duševní chorobou. Příznaky ovlivňují fungování pacienta a jeho pohodu.
LÉČENÍPro úspěšnou léčbu je zásadní vzájemná důvěra mezi lékařem a pacientem a rovněž tak upřímný zájem lékaře o pacienta v jeho celistvosti. Pacientům proto při úvodních setkáních věnujeme dostatek času. Pacientovi názory a zkušenosti jsou pro nás velmi důležité. Pacientův popsis potíží a jejich subjektivní prožíváni jsou vždy součástí celé osobnosti a celoživotní historie a tak k nim proto i přistupujeme. Vztah mezi lékařem a pacientem je pro terapii klíčový. Jeho účinnost je srovnatelná s podáním léku.
Zde naleznete formuláře, které dostanete na recepci při první návštěvě : Anamnestický dotazník 2 Informovaný souhlas – oprávnění získávat informace Pokud jste u nás ještě nebyli a chcete se objednat, vyplňte formulář v pravé části. Nebo si můžete vybrat některý ze skupinových programů nebo z programů stacionární péče, s výběrem Vám také může pomoci telefonická konzultace s recepcí kliniky, pro více informací zavolejte na 731 620 200 (po – čt, 8:00 – 16:00, pá 8:00 – 15:00 / v červenci a srpnu 9:00 – 15:00) nebo napište e-mail na klinika@psychosomatika.cz.Individuální psychoterapii poskytujeme hlavně jako následnou péči pacientům, kteří u nás již absolvovali některý ze skupinových programů. Kapacita individuální psychoterapie je tak dlouhodobě plně vytížená. Mimo otevírací dobu se v případě akutního problému můžete obrátit na tato krizová centra:
Duševní, tělesné a sociální stresory, zatěžující životní situace a okolnosti mohou vést ke komplexním psychosomatickým a somatopsychickým onemocněním. Psychosomatická medicína se zabývá spolupůsobením těchto faktorů při vzniku, průběhu i léčení onemocnění. Jak probíhá vyšetření a léčbaDiagnostika je při psychosomatickém přístupu někdy obtížnější a diagnóza tedy často nemůže být stanovena na začátku terapie, jak je to v biologické medicíně obvyklé. Navíc to ani není nutné. Rozhodně chceme ušetřit naše pacienty “nálepkování” a stigmatizaci. Diagnostika je často spíše proces rozpoznávání významu jednotlivých příznaků a potvrzování správnosti postupu jejich zmírňováním a ústupem. |
Při prvním setkání s vámi lékař nebo terapeut prozkoumá podrobně a důkladně vaše potíže, je-li to potřebné provede i fyzikální vyšetření. Společně si prohlédnete výsledky provedených vyšetření, kterým vám lékař pomůže porozumět v souvislostech. Velkou část prvního setkání se budete věnovat i zkoumání ostatních důležitých okolností vzniku a průběhu potíží, situacím které je zhoršují nebo naopak, kdy dochází k jejich zmírnění. Lékaře budou zajímat i všechny ostatní informace, které se týkají vašeho života, vašich vztahů, starostí i radostí, které budete považovat za důležité a o kterých budete chtít hovořit.
Po tomto úvodním vyšetření lékař spolu s vámi plánuje léčbu a vysvětlí vám účel, význam a smysl jejích jednotlivých součástí. Každá léčba je plánována individuálně. Dalo by se říci, že je ušita každému pacientovi na míru.
Podobně jako je dnes všeobecně přijímaná skutečnost, že na vzniku a průběhu všech onemocnění se podílí v různé míře a kombinaci faktory biologické, psychické i sociální, musí také léčba poskytovat a zajišťovat péči o všechny složky člověka (biologickou, psychologickou, sociální i spirituální). Léčba je tedy plánována v kombinaci různých způsobů a forem.
Stejně jako v Německu, kde má psychosomatika velmi dlouhou tradici, máme u nás nejlepší zkušenost se skupinovou multimodální terapií. Multimodální znamená, že kombinujeme různé způsoby léčby – zaměřujeme se na tělo i na duši. Skupinová terapie znamená, že léčba probíhá ve skupině maximálně 9 pacientů s jedním, častěji však se dvěma terapeuty.
Jinou formou léčení je terapie individuální. Probíhá jen ve dvojici pacient – terapeut v různé frekvenci, obvykle jedenkrát týdně jednu hodinu, nebo terapie párová či rodinná, kdy je “pacientem” celý rodinný systém nebo partnerská dvojice.
Zvláštní, intenzivnější formou léčby jsou programy stacionární. Probíhají rovněž ve skupině maximálně devíti pacientů. Jsou sestaveny z různých forem terapie a probíhají denně, většinou od 9 do 15 hodin.
Přestože skupinovou terapii, především stacionáře, považujeme v mnoha případech psychosomatických onemocnění za nejvhodnější léčbu, velmi často se setkáváme s jejím apriorním odmítáním, byť o ní většina pacientů má povědomost pouze z doslechu. Důvodem bývají obavy ze ztráty soukromí, indiskrétnosti, zatížení cizími problémy atd., které jsou však rozhodně neopodstatněné. Pacienti, kteří již skupinovou terapii prodělali, to brzy sami poznávají. Tyto i další obavy záhy ve skupině ztrácejí a na skupinovou terapii získávají zcela jiný názor.
Poradenské centrum
Salus je poradenským centrem Psychosomatické kliniky, které se zabývá především prevencí psychosomatických onemocnění, rozvojem sebeúzdravných procesů organizmu, posílením a udržením zdraví.
Poskytuje:
- Individuální terapii
- Partnerskou terapii
- Rodinnou terapii
- Skupinovou terapii
- Arteterapii